Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nemít strach z kolektivity

O sebevědomé toleranci, klíčové roli obce a o tom, jak může oživení tradičních kolektivních identifikací napomoci dobrému sousedství v kontextu současné migrační krize. 

Země Visegrádské čtyřky minulý týden potvrdily svůj negativní postoj ke kvótám pro přerozdělování uprchlíků. Z pohledu nabírání politických bodů je to pochopitelné, neboť v postkomunistických zemích obecně je nedůvěra či strach z imigrace větší než v západní Evropě. Jedním z důvodů těchto obav, o kterém se příliš nemluví, ale který je důležitý při chápání širších společenských souvislostí, může být ztráta tradičních kolektivních identifikací.

Nejen mezi odpůrci imigrace se hovoří o uprchlické mase jako jakémsi těle, proudu, který je jako celek schopný narušit naši českou/evropskou kulturu. Jak je možné, že je toto vnímáno jako snadný úkol pro tisícovky uprchlíků, kteří přicházejí do mnohamiliónových zemí? Jde o to, že lidé se často chápou jako čelící uprchlíkům osamoceně. Typická je představa procházky ghettem a hrozby napadení výraznou přesilou imigrantů. Důležitá je ta osamocenost. Jedinec před televizí či počítačem, kterému média dennodenně prezentují uprchlíky jako masu lidí, navíc s náboženstvím jako jejich klíčovým identitárním prvkem, se vcelku logicky cítí v oslabení.

Zde se projevuje neblahé dědictví jak komunismu, tak i porevolučního individualistického liberalismu, které pracovaly na odstraňování důležitých mezičlánků mezi jednotlivcem a státem, jako jsou širší rodina, obec či církve, ale i třeba politická strana (tam, kde není státostranou). O nějaké silné identifikaci se státem jako byrokratickým molochem, často s přívlastky jako neefektivní či zkorumpovaný, rovněž nelze hovořit. Pro osamoceného jedince, který žije obklopen definicemi současné společnosti jako tekuté, postmoderní, globálně-chaotické, jsou ukotvení v širším kolektivu a skupinová identifikace důležité. Bohužel, při absenci tradičních mezičlánků mezi jednotlivcem a státem směřuje krizová situace k identifikacím vytvářeným narychlo, často na pseudonárodoveckém základě či na bizarním společném jmenovateli tzv. „slušnosti“. Důležité je, že tyto nové identifikace nevznikají na základě nějakého budoucího obrázku společného soužití, ale narychlo, negativně, v reakci na příchod těch, u kterých předpokládáme právě silnou kolektivní soudržnost.

Lze namítnout, že vytváření identifikací středního řádu (mezi jednotlivcem a státem/národem) je známkou uzavření se, rezignací na humanitu, a že může vést naopak k zatvrzení odmítavého postoje vůči přijetí uprchlíků. Jenže i opak je dost dobře možný, jako něco, co můžeme nazvat sebevědomou tolerancí. Jde o snahu vytvořit takový přístup tolerance k příchodu množství cizinců, který zohledňuje to, že pro mnoho lidí je univerzalistický humanismus obtížný, jelikož pro budování solidarity chápou jako nejvhodnější národní úroveň.

Sebevědomí spočívá v redukci izolace jednotlivce. Dobrovolným ukotvením v silných kolektivních strukturách nebude jednotlivec pociťovat jednoduchý strach a nejistotu při střetu s těmi, kdo pocházejí z kultur, kde tradiční společenství hrají stále velkou roli. Při vědomí skupinové přináležitosti vlastní osoby a důležitosti identity člověka, nejen individuálních ekonomických potřeb, můžeme snáze vytvářet solidaritu s těmi, kdo byli ve vlastních zemích utlačováni právě z důvodů některých skupinových charakteristik. Jinak řečeno, vytváření vlastní kultury a posilování či znovuobjevování vlastních skupinových identit může napomoci k toleranci.

Multikulturalismus (v širším slova smyslu jako schopnost mezikulturního soužití) není mrtvý, je však třeba jej vytvářet v prostoru, který si uvědomuje důležitost i vlastní tradiční kultury, a ne v prostoru, který podněcuje atomizaci, jako tomu je v mnoha postkomunistických zemích. V individualizované společnosti je totiž mnohem pravděpodobnější, že při příchodu velkého množství cizinců nastane polarizace na ty, kdo mají strach, odmítají a snadno přilnou k novým uskupením, která se jejich obavami (někdy oprávněnými, jindy ne) živí, a na ty, kdo se občas staví nadřazeně nad ostatní, kteří nechtějí nahlédnout na současnou krizi očima globálního humanismu. Ideje dobrého sousedství a sebevědomé tolerance jsou cestou mimo diskurz sekuritizace, kdy státy ukazují, že nemůžou vlastním občanům nabídnout jiný obsah mimo zajištění bezpečnosti, i mimo manifestační vítání uprchlíků mnohdy podkreslené ideálem světa bez hranic. A konečně, přirozenost nabídky dobrého sousedství při zdravém sebevědomí ve vlastní kulturu povede při budoucím soužití i k většímu respektu ze strany uprchlíků k nám.

Pokud vycházíme z toho, že svět bez hranic je obtížně představitelný, chápeme jako důležitý (byť ne v každém případě nutný) předstupeň solidarity přijetí v rámci určitého menšího prostoru. Je to zvláště obec jako instituce i prostor, která bude zvládat každodenní soužití s přistěhovalci. Sebevědomá obec, která dovede propojit vlastní obyvatele a vytvořit silnou obecní identitu je tou, která dovede nabídnout dobré sousedství/začlenění i nově příchozím. Obec, která umožňuje občanům podílet se na jejím fungování, trénuje ve vlastních občanech schopnost spojovat se jako takovou. Pokud tuto schopnost nebudou mít občané vypěstovanou při vytváření a udržování obce, mohou ji akutně nalézt pro řešení krize a solidarizaci s uprchlíky jen velmi obtížně.

Autor: Jan Géryk | neděle 20.9.2015 21:19 | karma článku: 7,12 | přečteno: 515x
  • Další články autora

Jan Géryk

Těžko na cvičišti

V rámci vyhlídky na možnou vlnu uprchlíků lze se zájmem sledovat, jak se česká společnost začíná připravovat na případný střet civilizací.

1.7.2015 v 22:32 | Karma: 10,32 | Přečteno: 911x | Diskuse| Politika

Jan Géryk

Obhajoba speciálního a praktického školství

Miloš Zeman v minulém týdnu opět pobouřil veřejnost svým výrokem, tentokrát se dotknul tématu inkluzivního vzdělávání. Zemanovo vyjádření míchalo jablka s hruškami – zaznělo na návštěvě rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí, což si posluchač mohl spojit s tím, že naráží na problematiku tělesně postižených. Na druhé straně použitá slova jako „etnická skupina“ či „multikulturalismus“ mohla evokovat to, že cílí na vzdělávání romských dětí. V závěru podpořil existenci praktických tříd (či škol). Nicméně předcházejícím obsahem svého vyjádření udělal pro tyto školy bohužel spíše medvědí službu.

17.1.2015 v 21:19 | Karma: 32,47 | Přečteno: 1318x | Diskuse| Společnost

Jan Géryk

Proti násilí mantrou svobody projevu?

Po útoku několika islámských radikálů na redakci francouzského satirického časopisu se s uctěním památky obětí spojilo odsouzení tohoto vražedného činu s voláním za svobodu projevu. Byť je to s ohledem na terč útoku pochopitelné, je otázka, zda je právě důraz na neomezenou svobodu projevu/slova nejlepší prostředek k obraně před násilím plynoucího z nevyzpytatelného světa střetu kultur.

9.1.2015 v 23:09 | Karma: 13,10 | Přečteno: 719x | Diskuse| Společnost

Jan Géryk

Co chtít (reálně) od prezidenta... a demokracie?

Ve videopozvánce na dnešní již skončenou akci s názvem „Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente“ organizátoři akce vyčítají Miloši Zemanovi především to, že národ nespojuje, ale rozděluje, a tím porušuje slib, který dal občanům. Přijde mi chybné kvůli tomuto vyzývat někoho k odstoupení, stejně jako bylo chybné ze strany prezidenta Zemana něco takového slibovat.

17.11.2014 v 22:16 | Karma: 10,73 | Přečteno: 519x | Diskuse| Společnost

Jan Géryk

Co stojí za těmi ani ne 20%?

Lze usoudit, že kdyby Sparta a Slavie hrály důležité utkání o titul, přišlo by více diváků, než kdyby stejné týmy tvrdily, že jde o přátelák nebo nějaké charitativní utkání. Totéž platí i o volbách, více příznivců přijde tehdy, pokud strany dané volby přirovnají k finálovému zápasu. Aura finále pak přiláká především ty fanoušky, kteří nejsou skalními, ale fandí právě tehdy, když o něco jde.

27.5.2014 v 9:42 | Karma: 10,68 | Přečteno: 480x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

  • Počet článků 34
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1036x
Student, amatérský divadelník, občasný lenoch, maloměšťák, co si už potykal s Prahou.