Proti násilí mantrou svobody projevu?
Erik Tabery z Respektu dnes pro Český rozhlas prohlásil: „Chápu kolegy, že za normálních okolností by karikatury netiskli, (...) ale výsada naší civilizace: právo překračovat hranice a svoboda slova, by měla být v tomto ohledu neomezená.“ Svoboda slova je nepochybně hodnotou, kterou je třeba bránit, nicméně je třeba posuzovat i obsah, k čemu ji používáme. Místo toho, abychom spíše zdůrazňovali naši odlišnost od radikálů tím, že nesouhlas s názory druhých u nás neřešíme vražděním, tvrdí Erik Tabery, že neotisknout teď ony karikatury Proroka je zbabělost a novinářské selhání. Místo nenásilí tak vyzdvihuje na naší společnosti neomezenost. Reprezentuje tak výrok typu „Jsme lepší než vy, protože si můžeme říkat, co chceme, byť tím urážíme něco, co je pro spoustu našich spoluobčanů svaté.“
Jistě, karikatury Proroka mohou být mnohdy míněny ne jako výsměch cizímu náboženství, ale jako kritika zvůle těch církevních či politických (či rovnou obojí najednou) představitelů, kteří právě takovéto zobrazování ve vlastní zemi tvrdě trestají a udržují tak nesvobodu. Zde bych chtěl ale ukázat na pro mě důležitý rozdíl. Zatímco nějakou disentní karikaturu Proroka v bigotní zemi lze chápat jako svého druhu hrdinský čin, odmítnutí publikovat podobné kresby v zemi svobodné není zbabělost. Disponujeme-li darem svobody slova, je naopak ctnostné umět si stanovit meze. Tím nemyslím shora nastavenou cenzuru, ale meze vytvořené autorem či shodou společenství autorů, kdy omezím svou svobodu projevu například ve prospěch dobrého sousedského soužití.
Muslimové vědí, proč jsou opatrní Mohameda zobrazit. Nechtějí dopadnout jako, slovy Alexise de Tocquevilla, „pobožní lidé (kteří) uctívají sochu a zapomínají na božstvo, které představuje.“ Ani my bychom se neměli nechat strhnout mantrou pouhého zobrazování – „říkám věci na hraně jen proto, že můžu“. Toto rozlití v neomezenost znamená stržení zmíněné hrany – znovuustavení hrany je pak možné jen skrze zásah z prostoru mimo svobodu slova, tedy násilným činem.
Nadsazení svobody slova jako pouhého procesu nad obsah pak vede mnohdy k paradoxním postojům. Catharine MacKinnon poukázala nejen na fakt, že liberálové často hodnotí svobodu projevu více, než jim vadí zneužívání žen násilnou pornografií, ale také na fakt, že toto seřazení hodnot přišlo i zevnitř ženského hnutí vytvořením „Feminist Anti-Censorship Task Force”. Z našeho prostředí připomeňme například vyhlášeného romantika Tomáše Kluse, který odmítal účastnit se ankety Český slavík na protest proti vyřazení rapera Řezníka, proslulého násilnými texty, ze soutěže: „Já si Řezníka podruhé nepustím, jeho tvorba mi přijde přes čáru, ale chápu to jako uměleckou provokaci.“
Tak jako někdo nemusí rozpoznat možnou ironii v Řezníkových textech opěvujících násilí, nemusí radikální muslimové chápat naši tradici schopnosti umět si udělat kontroverzní legraci ze sebe samých i z druhých. Autorské sebeomezení, motivováno jak slušností, tak opatrností, ale neznamená uzavření a nevede ke strachu z cizího, naopak si uvědomuje přítomnost cizího a vede k dialogu, nikoliv k nadřazenosti neomezeností. Sebe-omezenost jako ctnost je totiž také charakteristickou vlastností naší kultury, a to právě v příklonu k nenásilnému řešení konfliktů – a s tím spojeného spravedlivého potrestání násilí. Důsledná kritika teroristických činů by pak měla být projevem tohoto uvědomění si mezí. Mezikulturní dialog by měl směřovat k učení se stanovení mezí – jak u hranic násilného jednání, tak u uvědomění si (nutno však znovu zdůraznit ne shora nařízených a navždy daných) hranic, které jsou v rámci svobody slova důležité jako tato svoboda sama.
Jan Géryk
Nemít strach z kolektivity
O sebevědomé toleranci, klíčové roli obce a o tom, jak může oživení tradičních kolektivních identifikací napomoci dobrému sousedství v kontextu současné migrační krize.
Jan Géryk
Těžko na cvičišti
V rámci vyhlídky na možnou vlnu uprchlíků lze se zájmem sledovat, jak se česká společnost začíná připravovat na případný střet civilizací.
Jan Géryk
Obhajoba speciálního a praktického školství
Miloš Zeman v minulém týdnu opět pobouřil veřejnost svým výrokem, tentokrát se dotknul tématu inkluzivního vzdělávání. Zemanovo vyjádření míchalo jablka s hruškami – zaznělo na návštěvě rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí, což si posluchač mohl spojit s tím, že naráží na problematiku tělesně postižených. Na druhé straně použitá slova jako „etnická skupina“ či „multikulturalismus“ mohla evokovat to, že cílí na vzdělávání romských dětí. V závěru podpořil existenci praktických tříd (či škol). Nicméně předcházejícím obsahem svého vyjádření udělal pro tyto školy bohužel spíše medvědí službu.
Jan Géryk
Co chtít (reálně) od prezidenta... a demokracie?
Ve videopozvánce na dnešní již skončenou akci s názvem „Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente“ organizátoři akce vyčítají Miloši Zemanovi především to, že národ nespojuje, ale rozděluje, a tím porušuje slib, který dal občanům. Přijde mi chybné kvůli tomuto vyzývat někoho k odstoupení, stejně jako bylo chybné ze strany prezidenta Zemana něco takového slibovat.
Jan Géryk
Co stojí za těmi ani ne 20%?
Lze usoudit, že kdyby Sparta a Slavie hrály důležité utkání o titul, přišlo by více diváků, než kdyby stejné týmy tvrdily, že jde o přátelák nebo nějaké charitativní utkání. Totéž platí i o volbách, více příznivců přijde tehdy, pokud strany dané volby přirovnají k finálovému zápasu. Aura finále pak přiláká především ty fanoušky, kteří nejsou skalními, ale fandí právě tehdy, když o něco jde.
Jan Géryk
Když Andrej Babiš nechce být jako politik...
...ať se ním raději nestane. Takto nejjednodušeji lze vystihnout kritiku ze všech stran politického spektra vůči antipolitice definované štěpením spokojenost/nespokojenost. Například kritika hnutí ANO 2011 z pera Václava Bělohradského je zaměřena proti slovníku Andreje Babiše a jeho sympatizantů, kteří chtějí do politiky zavést „makání“. Viz slogan ANO: „Nejsme jako politici. Makáme.“
Jan Géryk
Okolo snu Martina Luthera Kinga
Včera jsme si připomněli 50. výročí projevu Martina Luthera Kinga „Mám sen“. Každé třetí lednové pondělí mají Američané volno na Den Martina Luthera Kinga. Z projevu „Mám sen“ citují politici napříč názorovým spektrem. Díky jeho činům a částečně i díky násilné smrti se stal ikonou, některými Američany je King přiřazován k Otcům zakladatelům. To však ale není jediná cesta. Kinga nemůžeme zakonzervovat u ideje černošského a bělošského dítěte, které se vedou za ruku. Naopak, je třeba jej snést z nebe na zem, učinit z něj osobu, se kterou se polemizuje. Mluvil totiž o tématech, která jsou aktuální dnes a denně.
Jan Géryk
Jak by vypadala vláda Rusnok 2?
Miroslav Kalousek ve středu večer přišel s návrhem mimořádné schůze sněmovny, kde by se hlasovalo o jejím rozpuštění. TOP 09 se tak přidala k levici a rovněž volá po předčasných volbách. Do médií to Miroslav Kalousek vysvětlil rozpadem stojedničky. Byl to však jeho hlavní motiv?
Jan Géryk
Dosti bylo Williamů a Georgů?
Kate porodila syna, bookmakeři tipují, že to bude George nebo James. Dva zdroje blízké královské rodině však potvrdily, že se věci mají jinak. Druhý nejslavnější britský pár (po Beckhamových) údajně uvažoval o jménech z úplně jiných jazykových rodin.
Jan Géryk
Česká "férovka"
Večerní máj byl za časů Karla Hynka Máchy lásky časem. Večerní pivnice Máj je u nás ve městě prostorem příjemného klábosení. Večerní Máj v Českých Budějovicích je v posledních týdnech spíše místem napětí, kde výklad slova férovka zdá se mi poněkud nešťastným.
Jan Géryk
„Klausova“ anekdota a síla kresleného vtipu
Václav Klaus na svém webu zveřejnil kreslený vtip karikující homosexuální páry vychovávající malé děti. Jak už bývá u Klausových vyjádření zvykem, nezůstalo ani toto uveřejnění bez reakce – poslanec Paggio oplatil dokonce stejnou mincí, rovněž kreslenou anekdotou. A právě spíše než na adopce dětí partnery stejného pohlaví, na což nemám ucelený názor, bych rád napsal pár řádků o důležitosti kresleného vtipu v podobných otázkách.
Jan Géryk
Miloš Zeman a teletext aneb naplnění úvodního projevu
Miloš Zeman docenta Putnu profesorem nakonec jmenuje. Přesvědčil mě o tom hned, když v rozhovoru s novináři tvrdil, že se Putnově podpoře Karla Schwarzenberga dozvěděl z teletextu. To chápu jako udičku, jako signál toho, že je to celé tak trochu šaškárna, protože který normální člověk používá jako zdroj informací teletext...
Jan Géryk
ÚSTRu v ústrety aneb jak to bylo doopravdy
Už je to nějaký ten pátek, konkrétně druhý, co vody českého politického rybníka čeří aféra kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. A to je ideální čas na to upustit z emotivních projevů a prozradit si nějaké špeky ze zákulisí a doprovodit je obrazovým materiálem. Pozn. - špeky jsou zde myšleny detaily, které možná v médiích nezazněly, nikoliv případná nadváha členůvědecké rady.
Jan Géryk
O sekularismu aneb Šátková aféra na český způsob
Že bude epicentrem „střetu civilizací“ u nás jihočeský Lišov, čekal málokdo. Uvozovky proto, že zatím o nic velkého nejde, kvůli nošení náboženského symbolu není ze školy nikdo odejit, což by hrozilo třeba ve Francii. Spíše naopak, za učitelku v mateřské školce, vcelku čerstvě přestoupivší na islám, se postavilo jak vedení školy, tak i rodiče dětí, které Iva Špírková učí.
Jan Géryk
Václav Klaus - modrý, zelený, ne však modrozelený
7. března vyprší Václavu Klausovi jeho prezidentský mandát. Co říct? Snad jen, že Hrad opouští Politik. Politik se všemi klady a zápory, které si s tímto slovem spojujeme. Velké P proto, že byl politik chováním, nejen označením své funkce. Politikovi jde o moc, „politikovi“ o koryto. Ač je mnoho věcí, nad kterými bych se s Václavem Klausem názorově neshodl, přesto jej respektuji jako významnou osobnost naší politiky, nad kterou neohrnuji nos jen proto, že je to módní. Vyvrcholením tohoto zvláštního trendu budiž snaha označit jej za velezrádce.
Jan Géryk
Kterak vládní koalice z lavic spěchala
„Né (mikulovský přízvuk?), Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické ... (Buch, buch)... straně Československa. Jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu (šupyty, dupyty) i ve všech strukturách Svazu vysokoškolského studentstva... k negaci celého poválečného vývoje (klap, klap, klap) a návratu do předmnichovské republiky...“
Jan Géryk
Koho potěšila porážka Karla Schwarzenberga
Ne, teď nepůjde o těch 54,8% z hlasujících, kteří zvolili Miloše Zemana prezidentem, ať už jako jeho vřelí podporovatelé a fanoušci, nebo jako volitelé hořkého kandidáta na sousloví roku – „menšího zla.“ Zdravice přišla i odjinud.
Jan Géryk
Volíte Karla? A je to opravdu on?
Václav Bělohradský v sobotním Právu kritizoval prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga (lépe řečeno jeho volebního týmu a jednotlivců z řad umělců) za to, že vytváří simulakrum a používá fetišistickou logiku. To spočívá v tom, že „mediální simulakrum (kníže Karel) nemá nic společného s působením Karla Schwarzenberga v českém politickém systému.“
Jan Géryk
Karlova hymna
Den po prvním kole prezidentské volby se snad více než výsledky voleb skloňuje pěvecké umění Karla Schwarzenberga. Kolem jeho podání známé písně Kde domov můj, kterážto má své místo v zákoně jako naše hymna, již koluje asi tolik polopravd a mýtů jako kolem řízení auta. Rád bych vám nabídl raději tvrdá fakta.
Jan Géryk
Nevýhody nestačí? Asi je třeba ještě kopanec.
Nad volbou Jana Fischera jsem doposud nepřemýšlel, vybíral jsem mezi jinými kandidáty. Jako kandidát má několik nevýhod, které by podle mého názoru samy o sobě k jeho zvolení nemusely stačit. Jenže my jej musíme ze svahu jeho klesajících preferencí ještě skopnout. A s tím nesouhlasím a je to dokonce příčinou toho, že bych možná začal nad jeho volbou přemýšlet. Z protestu proti tomuto kopanci.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1036x